MONSTERWORK

Takhle ohromná práce nebyla naším záměrem. Řekněme, že pro mne, jako velkého milovníka kina, filmů, dokumentů atd., byla vždy možnost udělat pořádné video spojené s mou kapelou tajným snem. Věci začaly dostávat určitý tvar brzy po vystoupení CB na OEF 2003. Kamarádi tu show natočili a po pár měsících jsme zjistili, že máme 3-4 velmi kvalitní filmové záznamy + excelentní zvukový záznam z mixpultu (to je taky vlastně obsaženo na reedici Desperately Insensitive u Obscene jako bonus). Takže já a Čurby jsme začali mluvit o možnosti udělat pořádně sestříhané CRIPPLE DVD z té show + nějaké bonusy. Pak, protože CB už působili 15 let, jsme se oba domluvili, že by si to DVD taky zasloužilo nějaký materiál, jenž by mapoval kariéru kapely od začátku až po dnešní dny. Ta myšlenka se vyvinula až do kompletního souborného CRIPPLE BASTARDS DVD včetně interview se současnými a bývalými členy, plus taková videochronologie dokumentující náš život jako kapely během těch let. Ta počáteční myšlenka byla ale samozřejmě hodně daleko od dvou disků s více jak šesti hodinami materiálu. Je dost bezprecedentní, že jsme dali dohromady takové monsterdílo!

Celé DVD je velmi profesionálně udělané a sestříhané. Něco na způsob hollywoodských dokumentů "Jak se točil film / Make of... ", kde se rozhovory prolínají s dějem, dokumentárními záběry a podobně. Kdo vymyslel koncept, nebo scénář DVD? Co vás inspirovalo při tvorbě a kdo to celé dělal? Musely to být opravdu mraky práce i peněz....

Celý scénář a strukturu DVD jsem navrhl já se stálou pomocí Bruna Blasiho, chlápka, který to všechno dal dohromady a udělal skutečnou úpravu. Trvalo to téměř čtyři roky a ano, bylo to dost drahé, ačkoliv by tahle práce v normálním studiu za střih a úpravu stála pětkrát víc... Měli jsme na to dobrou smlouvu, protože Bruno je můj starý přítel. Takže to částečně dělal jako službičku a částečně z pozice profesionálního editora. Ten nápad rozdělit první dekádu rok po roku a druhou jako takovou „tematickou mapu“ vznikal postupně s Brunem tak, jak se věci vyvíjely.

O podobě a obsahu jste rozhodovali sami nebo vám do toho Čurby nějak moc kecal? Musel být asi hodně nervózní z toho, jak se to protahuje a narůstá celková stopáž, ne?

Čurby jednoduše řekl, že by tam rád viděl nějaké ranné záznamy se mnou a Alberto Kids, první zkoušky a podobný věci... Ale netlačil nějak moc jedním nebo druhým směrem. Nechal mi volnou ruku, jak to dát dohromady, co zahrnout atd. To, že to trvalo tak dlouho nebyla naše chyba. Když to začalo, tak jsme neměli nikoho, kdo by byl schopen udělat i tu nejjednodušší editační práci. Hodně jsme se nachodili, než jsme našli tu správnou osobu a dali se tím správným směrem. Někdy se to zadrhlo, protože nebylo dost peněz nebo se ještě nerozhodlo, kolik se do toho bude investovat.
Co se týče té natahující se stopáže... Jak šly roky, objevoval se stále nový materiál, fans posílali nahrávky, které jsme sami neměli, nebo některé části v dokumentu nešly jednoduše dohromady, takže Bruno žádal, aby se přidaly novější části rozhovorů tak, aby to pasovalo, jak chtěl.

Celé DVD začíná výborně zpracovaným filmovým intrem. Ale ta stará paní mi velmi připomíná tvář staré ženy z obalu alba Desperately Insensitive. I ten styl je velmi podobný… Tak mě napadá, zdali to není nějaký materiál, který byl natočen pro toto album? Proč jste se rozhodli použít právě tento materiál? Má to nějaký význam, nebo je to tam jen proto, že to dobře vypadá? Není obvyklé, aby hudební DVD začalo typicky filmovým klipem....

To intro udělal Lorenzo Arioni, chlápek, co dělal i fotoset „Babiččino chcípnutí“, kterej jsme použili na obal pro Desperately Insensitive. Je to filmový maniak a chtěl udělat stop-motion sekvenci jako poctu jeho idolu Janu Švankmajerovi. Vytvořil to v roce 2003, brzy po fotosession k Desperately Insensitive. Proto použil stejné téma i scénář. Intro sestává ze sekvence stovek fotografií, kdy každá je předělaná a filtrovaná přes grafický software. Když jsem to prvně viděl, říkal jsem si, že je to skvělý a protože jsme právě začali pracovat na DVD, rozhodl jsem se to vzít jako intro k celému menu, bez ohledu na to, jaký bude obsah na DVD. Lorenzo souhlasil a dal nám na to práva. Takže zpět k tvé otázce: nemá to žádný zvláštní význam. Prostě to dobře vypadá, obsahuje to některé klíčové rysy grafiky CB (babička a mříže na oknech, kde je řetězem přivázaná ruka, což se už roky objevuje na naší stránce) a to je vše

BLACKMAILS AND ASSHOLISM

Proč název Blackmails and Assholism?

Říkali jsme si, že je to nejlepší definice kapely i toho, jaké máme vztahy s mnoha lidmi, kteří s námi mají co dělat. Krátce - je to obchodní značka CB.

DVD začíná rozsáhlým dokumentem mapujícím roky 1988 až 1998. Tedy i úplné začátky kapely. Překvapilo mě, že se vám podařilo nashromáždit tolik unikátního materiálu z těch ranných let a začátků, to kapely většinou nemají… Buď je nenapadne v samých začátcích cokoli pořizovat, nebo se to časem prostě ztratí.
Jak to bylo u vás? Měli jste ten materiál, jak se říká v šuplíku, nebo jste ho pracně sháněli?

Většina stopáže z první dekády (původně natočená na VHS a video8) existuje jen díky tomu, že bývalý člen Alberto the Crippler, byl tak nějak posedlý pouhým fotografickým vzhledem kapely. Koncem 80. let vyhrál videokameru v nějaké soutěži o ceny. Vzpomínám si, že ji nosil na každou show nebo zkoušku CB (nutno vzít v potaz, že bez stabilní zkušebny bylo událostí, když jsme se setkali na zkoušce nebo na nahrávání). Od té doby, co odešel z kapely, zůstal kompletně v těch časech, kdy hrál, takže když jsem začal sbírat materiál na DVD, šel jsem jednoduše k němu domů a našel kompletní videokolekci a fotoarchiv (včetně upoutávek, plakátů atd.) první dekády CB, ve které byl Alberto stále „zamrznut“. Krom toho, jsem měl taky štěstí, že jsem přišel na stopu některým vzácným nahrávkám jako film „2 dny boje“ z roku 1996 + některé další... Trvalo roky, než jsme to dali dohromady, takže hodně lidí mělo čas se podívat na naši stránku a přečíst si inzerát, kde jsme uváděli, že hledáme jakýkoliv videomateriál...

Je jasné, že u takovýchto raritních záznamů je problém s kvalitou zvuku. Hlavně u starých VHS musel být i velký problém s převodem do digitálního formátu. Byl nějaký materiál, který se pro špatnou kvalitu nedal použít vůbec nebo jste použili všechno co jste chtěli? Například u záznamu z prvního amerického tour je zvuková stopa opravdu velmi špatná, například já bych se asi hodně rozmýšlel, zda tyto živé záběry vůbec použít…

Jasně, že bylo hodně vyhozenýho materiálu kvůli špatný kvalitě. Celá show v Itálii s FEAR OF GOD například, kterou jsme bohužel museli vynechat. Ano, je zjevný, že starší nahrávky nebo některý materiály od fans, byly dost amatérský. Nikdo nevěděl, že se to objeví na DVD. Jen to, když se nahrává show normální příruční kamerou se rovná průměrnému audiu, pokud se nahrává kamerovým mikrákem plus jestli nejsou světla na pódiu perfektní, je snadné skončit s tmavým záznamem. Ale myslím si, že dobře editované amatérské nahrávky jsou daleko REÁLNĚJŠÍ než DVD s nahrávkou vystoupení snímaných 4mi až 5ti profesionálními kamerami. Nakonec i film American Hardcore, který byl točen s daleko větším rozpočtem a velkou distribuční podporou, je založen hlavně na chytrém editování amatérských nahrávek s jednou kamerou, poskytnutých kamarády nebo fans.. Materiál použitý na našem reportu z East Coast 2002 tour se skládal ze songů, které tak dávaly logický průběh celé tour a ukazovaly každé místo, kde jsme byli. Dává to smysl celé kapitole. Bylo by na hovno, dát tam jen scény z cesty a pak poslední ABC No Rio, na kterou byla celá kapitola tak nějak zaměřena.

ABC No Rio

Na záznamu z prvního US tour je zachycena i scéna "ABC No Rio". Docela mě překvapilo, že podle těch záběrů to proběhlo celkem v klidu a ty sám osobně jsi se těch dohadů vůbec neúčastnil a byl jsi velmi klidný. Čekal bych že se budete čertit daleko víc, obzvláště pak ty a dojde i k nějaké ostřejší verbální konfrontaci. Opravdu ten záznam vystihuje situaci tak jak proběhla, nebo tam něco chybí?

To střílení je jen část toho, co se skutečně stalo. Když jsme tam přijeli, první osoba, kterou jsme potkali, byl kamarád CB z Floridy, který nás varoval, abychom tam ani nezastavovali, protože se už všechno stejně rozhodlo.. „Oni vás nenechají hrát, tak prostě odjeďte.“ Protože jsme se kvůli tomu pohádali už den předtím, věděl jsem přesně, co se bude dít. Takže po pár slovech (nebo spíš urážkách!) s těmi idioty, co blokovali vchod, jsem šel zpět k dodávce a začal prodávat CB zboží děckám, co tam přišly na show, zatímco ostatní členové CB a někteří ze STRONG INTENTION se pořád hádali u dveří. Proto vidíš nejdřív kameru, jak točí, co se dělo u dveří a pak zpátky u dodávky, kde jsem tak nějak nasraný a rezignovaný. Taky bych chtěl dodat, že nikdo z nás nereagoval násilím (jak by se to určitě stalo v Itálii – nejen ze strany CB ale i fans), protože jsme byli příliš daleko od domova a nikdy nevíš, co se stane na takovém místě, když začne bitka... Nemluvím o „dobrovolnících“ z ABC No Rio, kteří, jak jsi mohl vidět, byli jen banda pičusů, ale o policajtech - když tě zabásnou ve rvačce uprostřed Manhattanu, italský pas ti určitě nepomůže!!

Porovnám-li záznamy z obou US tour, zdá se mi, že to druhé bylo daleko profesionálnější a lepší. To první se jeví až velmi skromně a amatérsky na rozdíl od druhého záznamu. Je to jen můj subjektivní dojem nebo to tak bylo i ve skutečnosti?

Druhé tour bylo daleko lepší, než to první. Organizovali to naši přátelé PHOBIA a krom toho, že pak měli CB daleko větší porci koncertů na západě US, než na východním pobřeží, byla kombinace tour CB + PHOBIA dalším krokem k dosažení vyššího standardu. První tour na východním pobřeží bylo hlavně kvůli „otestování podkladu“ a zjištění, jak by se americké tour mělo vlastně dělat.Udělalo se hodně chyb v organizaci, dlouhé vzdálenosti, dodávka neměla žádná zadní sedadla, takže jsme museli sedět na našich věcech stísnění jak dobytek hodiny a hodiny... Ale nakonec můžu říct, že některý show byly dobrý, především v CBGBs v N.Y., Bostonu, Philly... Jako první pokus hrát v US to nebylo špatné. Hodně jsme se z toho poučili a rok nato, když jsme jeli západní pobřeží to už fungovalo skvěle.

Celkově mě to ale celkem mile překvapilo. Myslel jsem si, že evropská kapela nebude v Americe nikoho moc zajímat. Jak hodnotíš hraní ve Státech a plánujete tam dělat pravidelná tour i v budoucnu?

Co se mě týče, je hraní ve Státech velká sranda. Nemají velkou scénu extrémní hudby, tak jako v některých evropských zemích, ale děcka jsou velmi motivovaná a rádi pomáhají. Máš vždycky takový pocit, že seš spíš na party než na show, což tě dostane do správné nálady a užiješ si i všednodenní koncík před 50 lidma. Vrátili jsme se zpátky potřetí v květnu 2007 a hráli na Maryland Death Festu + několika extra show a bylo to jednoduše skvělý... Ačkoliv nemám rád americký způsob života (a jeho důsledky celosvětově), absolutně oceňuju, jak se tam rozrůstá grindcore scéna a zvláště fakt, že se velmi zajímají o kapely z celého světa, o nové nahrávky, nová jména na scéně, kupují merch a podpurují tě, jak nejvíc můžou...

Ale upřímně se přiznám, že záznamy koncertů z Evropy mi přijdou daleko zajímavější, pestřejší a energičtější. Vrcholem je bezesporu záznam z OEF 2003. Sám jsem tam také byl a vím, že to bylo pekelné vystoupení. Zažil si někde jinde něco podobného? Vnímáš rozdíly mezi fans v jednotlivých státech nebo si myslíš, že fanoušci jsou všude velmi podobní?

OEF je rozhodně jedinečný zážitek pro každého, koho baví grindcore a extremní hudba obecně. Považuju to za nejlepší živý výraz nechutnosti a brutalit, jakou může tento žánr nabídnout. Atmosféra, mraky kapel i to místo, kde se koná atd. Není to srovnatelné s ničím jiným, i když jsme měli některé obdobně pekelné show v jiných zemích, především tady v Itálii v poslední době... Vidím velké rozdíly mezi fans z různých zemích. Americký kotel ti předává specifickou náladu, italský jinou, ale je těžké říct, který mám radši. Řekl bych, že v Německu, Holandsku, Belgii jsou tak nějak chladnější, ale ty samý děcka na OEF padnou do festivalového ducha a reagují stejně dobře jako Češi.. Těžko říct, fakt.

Poděkoval vám Čurby za to, že jste na svém DVD uveřejnili jeho skvělý exhibicionistický výkon se svým pohlavním orgánem?

Dostalo se mu odplaty, když mě nutil dívat se hodiny, jak hraje fotbal za tým snů ve Starém Hradišti!! Myslím, že se tou sekvencí moc nezaobírá. Nakonec je to absolutní převtělení obscénnosti a extrémnosti. Ukazování genitálií na veřejnosti není nic pro tu Bestii... Nikdy jsi neviděl ty hovnupodobné kousky tofu, které pojídá k snídani!!

Controversial

Na DVD je i jedna pasáž věnovaná kontroverzním tématům, která jsou s CRIPPLE BASTARDS jaksi neodmyslitelně spojena. Dobře, spousta věcí je tu poměrně věcně a bez emocí vysvětlená a podaná. U některých lidí může změnit i doposud odmítavý postoj k CB. Přesto si neodpustím jednu poznámku… Nebylo by lepší si při objasňování těchto ožehavých témat, na sebe vzít trochu jiné tričko, než to s portrétem nejmenovaného srbského předáka v srbské uniformě, jenž se nechvalně proslavil za občanské války v Jugoslávii a je obžalován z válečných zločinů? Takhle to vypadá, že vy tyto problematicky názorové a kontroverzní věci, byť možná nepřímo, sami vyvoláváte.

Ten muž na tričku, o kterém mluvíš, je Zeljko Raznatovic „Arkan“ (RIP). Takže určitě ne ten vůdce, jak sis možná myslel. Ok, dám ti tři možné odpovědi, ale neřeknu, kterou musíš jednou pro vždy akceptovat:
- Je to jako mít triko s obrázkem Scarface, Pablo Escobara nebo Al Caponeho. V 70.a 80. letech udělal Arkan ty nejspektakulárnější bankovní loupeže a útěky z vězení v dějinách evropské kriminality a zesměšňoval tak úřady v Německu, Švédsku, Belgii, Itálii atd. Jeho životopis je stejně zábavný, jako když se díváš na klasické filmy se správnými chlapíky od Coppoly nebo Scorsesiho, ačkoliv tuto osobu postavila mezinárodní média do úplně jiného světla a odkazovala spíše na válku v Jugoslávii z počátku 90. let.
- Jsem velkým fanouškem Crvena Zvezda... Ať v pozitivním nebo negativním smyslu, hrál Arkan hlavní roli v legendární proslulosti tohoto týmu zvláště v historkách některých hooligans z počátku 90. let, které byly stejně tak spektakulární jako již zmíněné bankovní loupeže!
- Je to jednoduše chuť mít u srdce obrázek někoho, kdo silně vzdoroval nově zrozenému fašistickému národu, který zkonfiskoval domy mých přátel a vykopal je pryč.

Mimochodem v tom, že ho mám zrovna v té kapitole, netkví žádný význam. Mám další 3-4 zasraný trička, který denodenně nosím... Myslím, že je to součást toho, být sám sebou a to je vše. Bez emocí – to je ten správný termín. Tady máš tu náladu, jakou jsme chtěli, aby to mělo.

Nemyslíš, že třeba tvůj veřejně prezentovaný prosrbský postoj, může kapele velmi ublížit? Vím že to není jednoduché téma, ale sympatie a přízeň mezinárodního společenství nejsou od konce války v Jugoslávii Srbsku právě nakloněny. Spíše naopak… a nevyřešená otázka Kosova nenasvědčuje, že se to v blízké budoucnosti nějak změní. Díky těmto věcem a tvému postoji se CRIPPLE BASTARDS z části scény přímo vylučují. Například je jasný, že si nikdy nezahrajete v Chorvatsku a dokážu si představit, že se proti vám postaví i část médií... Myslím, že to celé může způsobit mnoho problémů, nemyslíš? A jak se k tvému postoji staví zbytek kapely?

Je to opravdu jen o tom, být sám sebou, jak už jsem říkal. Jsem velmi sebezničující osoba, a tak jsem se nikdy moc nestaral o to, kam by cesta, na které jsem, mohla vést. Ale nemyslím si, že otázka Srbska je v hudebním výrazu CB tak protlačována. O této záležitosti máme jen jednu píseň v celé diskografii… Desperately Insensitive – byla napsána hned po bombardování Srbska a Černé hory NATO v roce 1999. Nemyslím si, že nošení tohohle trička, spíš než jiného, znamená tolik pro veřejný pohled na kapelu. Nakonec, když vejdeš do mé dodávky, je to, jako když vstoupíš do náklaďáku nějakého srbského řidiče, kvůli hudbě, kterou bys poslouchal a mnoha rozvěšeným vlajkám. Takže, to je jaký jsem a ne něco, co se snažím propagovat skrz kapelu, která je hudebním výrazem čtyř osobností. Spíše řekněme, že je to snadná kořist pro ty, kteří rádi pomluvy a kteří se kvůli závisti a frustraci soustřeďují na tohle, aby nás pak nazývali fašisty nebo čímkoliv jiným a prostě přehlížejí skutečnou podstatu snažení CB. Jestli škodím kapele tím, že jsem sám sebou, na druhou stranu zas nikdy nenajdeš takovýho „debila“, který miluje svou kapelu tak, že stráví čtyři roky editováním DVD... Takže ber nebo nech být, hehehe.

Co se týče toho, že jsou CB v některých zemích zakázáni - to je spíš čest, než hanba. Poslední zkušenost, kterou jsme měli ve Slovinsku (to nemá co dočinění s mou srbskou záležitostí), je detailně popsána na DVD... Koho by zajímalo hrát znovu v zemi, kde s námi bylo tak špatně zacházeno?

Co se Chorvatska týče... Hráli jsme tam dvakrát v 90. letech. Celá scéna je tam brutálně zaměřena na anarchopunk a PC klišé. I když se jedná o grind core, je to hluboce zakořeněno v celé tamní scéně, i když je pro nás jinak sociálněpoliticky a morálně správná. To je něco, kam se opravdu nehodíme. Je to hraní pro lidi, co očekávají, že budeš nějakým určitým způsobem konformní (což my nejsme), a i kdybychom vynechali etnický faktor, tak bychom tam nenašli dobrou základnu pro to, co hrajem. Často jsem o tom s ostatními členy mluvil. Teď, když byli v Srbsku a Republice Srpske sami, tak pochopili, jak je skutečnost daleko od toho, co předtím viděli v televizi nebo novinách. Máme v Srbsku některé z našich nejlepších přátel a tihle hoši zůstali trčet v té zemi už víc jak 10 let bez naděje dostat víza na cestu do zbytku Evropy jenom proto, že světový pořádek na ně uvalil tiché embargo a vypráví západnímu vymytému publiku ty samé staré lži o válečných zločincích a podobné bláboly, zatímco skutečná pravda je daleko nechutnější a jasně viditelná.

Co se týče Kosova... Jen bych rád viděl podobnou situaci v zemi, kde ta „mezinárodní komunita“, která ukazuje prstem, žije. Historie Srbska začala v Kosovu. Je to jako původní Indiáni v Americe nebo Římani v Římě. Bylo by to prostě jako kdyby takzvaná Lega Nord posílila v Itálii a odřízla některé regiony a prohlásila, že je to nezávislý stát, který k Itálii už nepatří. Mrdat! Albánci pozvolna pronikli do země, jejíž hranice s Albánií ve skutečnosti nikdy neexistovala... Jsou to největší pašeráci a drogoví dealeři, kteří spojují Balkán se Středním východem. Pomáhali jim ti, kteří na tom měli největší zájem, a kterým chránila záda silná lobby jejich imigrantů v Americe, jež je velmi mocná. Žádný z takzvaných zločinů v Kosovu, pro které bylo Srbsko vylíčeno jako zlo na Zemi a v roce 1999 bombardováno, nebyl nikdy prokázán. Sledoval jsem soud v Haagu krok za krokem a pokaždé, když mluvili o imaginárním masakru civilistů, poskytovali jim podezřelí jednoduše seznamy KLA (vydané samotnou Kosovskou Osvobozeneckou Armádou), které dokazovaly, že jedna každá osoba zabitá v bojích, byla v těch seznamech. Takže to byli dobrovolníci UCK (nebo teroristé) po zuby ozbrojení ze zisků drogových dealerů, ne nevinní civilisté. Je to všechno snůška lží, aby se zavedl specifický světový pořádek. Je to jen zasraná politika, ale každý by měl vědět, že to, co se stane zakrátko v Kosovu, tj. nezávislost Kosova, je jako by ukradli kus vaší země a dali přednost mezinárodním věcem, které nemají nic společného s bezpečností persekvovaných civilistů!

Italská scéna je poměrně velká a rozsáhlá se spoustou výborných kapel. Přesto se žádná dlouhodobě (až na výjimky typu LACUNA COIL) na celosvětové scéně neprosadila. Až právě na CB, jenž se svou usilovnou prací a vytrvalostí stali, alespoň pro mě, jakýmsi hlavním představitelem italské extrémní scény. Jak se ty sám díváš na italskou extremní scénu a proč si myslíš, že na rozdíl od fotbalu italská scéna svůj potenciál nezúročí?
A vůbec, jaký ohlas má vaše DVD v Itálii?

Italská, tzv. „extremní“ scéna je tvořena hlavně kapelami, které trvají příliš krátce, než aby si jich někdo všiml. A vůbec, velká většina z nich se nikdy nekonfrontovala s neitalským standardem… o tom, jak hrát rychle, heavy apod.. Takže končí jako docela atraktivní pro regionální nebo městskou scénu, ale ne příliš atraktivní v mezinárodním měřítku. A přidej i skutečnost, že dobrá nahrávací studia pro extrémní hudbu, jsou zde ultra vzácná. Je téměř nemožné nabídnout uzemňující výsledek, co se týče produkce, zvlášť když vidíš, co dnes dělají kapely ve Skandinávii a USA. A je zde i kulturní faktor... Itálie vůbec neměla grind coreovou scénu, když to všechno začínalo. Nikoho tenkrát nezajímaly rané klasiky od Earache/Manic Ears, když vycházely, snad krom CB a pár jiných (chlápek, co dělá SOA Records např. )... Lidi se tady o to začali zajímat na začátku 90. let, kdy Slap A Ham a Sound Pollution prosazovali ASSUCK, CROSSED OUT a tu druhou vlnu na HC orientovaných blasters. Řekl bych, že italská extrémní scéna nemá v ničem pořádné kořeny – proto nemůže přinést žádné dlouhotrvající ovoce.

Ale zpátky k tvé otázce: DVD tady jde skvěle. Na party CB + YACOEPSAE při příležitosti jeho vydání jsme měli 550 lidí. Hodně děcek tady se na to těšilo už dlouho a hned si obstarali svou kopii, když to vyšlo. A pozitivní věc je, že protože je tak dlouhé, je dost těžké to konvertovat na DivX (mělo by to být rozděleno na různé soubory).. Takže se toho ještě moc nenasdílelo.

Poslední kapitola je věnována nové desce. Tu jste natáčeli až ve Švédsku a určitě vzbuzuje velká očekávání. Je už deska kompletně hotová a kdy vyjde?

Ta studiová scéna na DVD bylo vlastně naše první nahrávání ve Fredman’s a nahráli jsme 5 songů pro 7 EP se SUBLIME CADAVERIC u Relapse. Naše další album tam bude nahráno v únoru 2008 a vydáno o několik měsíců později u F.E.T.O. Records/UK. Songy už jsou téměř všechny napsány. Hodně zkoušíme a vylepšujeme některé pasáže... Očekáváme, že to bude naše dosud nejlepší album a zase jednou celé nazpívané italsky, tak jako Misantropo a senso unico!

U nás jste odehráli spousty vynikajících koncertů, což se odrazilo i na DVD, kde je mnoho záběrů z těchto show. Dalo by se říci, že v Čechách jste skoro jako doma ha, ha.. Logicky se nabízí otázka: Můžou se fans v brzké době těšit na nějaké vystoupení CB?

Měli bychom jet minitour v Česku a na Slovensku v dubnu 2008. Takže pozor – Obscene productions to zařizuje a informace najdete na www.obscene.cz

Chceš něco vzkázat čtenářům The SUFFERING?

Díky za přečtení a podporu CB. Další informace najdete na našich oficiálních stránkách:

www.cripple-bastards.com
www.myspace.com/cripplebastards

+ všechno naše zboží a velký katalog na grind, extreme HC, metal, thrash, 80s punk jsou v našem oficiálním obchodě na www.scareyshop.com



Komentáře k rozhovoru:

počet příspěvků: 1              poslední: 07.05.2009 - 15:41:13

Zobrazit komentáře

Vložit komentář

---

lao     7.05.09 - 15:41     neni to špatný,jsem rád že se nemluvilo jen o muzice,ale i kontrove...