ČASY U OSMOSE

Rád bych se zeptal na něco k vaší historii. Vaše druhá deska vyšla u Osmose Productions. V té době jsi v kapele ještě nebyl, ale přesto bych se rád zeptal na tvůj názor. Neměl DISFEAR obavu z Osmose jako vydavatele, který se zaměřoval na black metal?

Jak říkáš sám, v té době jsem v kapele nebyl a tak nemůžu za celou kapelu mluvit. Ale myslím si, že se kapela setkala s Hervém (Herbautem, zakladatelem Osmose) a on jim jasně řekl, že nevydává žádné nacistické braky ani nic podobného. Myslím si, že to říkal zcela vážně, ale jak víme, tak později se ve spolupráci s Osmose objevily problémy.

Jaké problémy s Osmose to vlastně byly?

Nemyslím tím, že to byly nějaké skutečné problémy, ale oni prostě neuměli vydat věci jako punk nebo crust. Prostě neznali dost dobře hardcore scénu. Pouze uměli vydávat metal a dělat velká turné s těmi tourbusy a podobně.

Co se stalo potom? Trvalo dost dlouho, než jste vydali další album. Hledali jste nové vydavatelství nebo jste neměli dostatek nového materiálu?

Měli jsme mnoho problémů. Nejprve nás Osmose nechtěli vydat, přestože jsme pro ně měli nahrát ještě další album, ale oni nám nechtěli dát dost peněz na nahrávání ve studiu. Takže jsme měli celý rok spoustu problémů, jak se vyvázat z nahrávacího kontraktu a také se měnili členové kapely. Já a nový bubeník Marcus jsme přišli do kapely. Potom jsme začali psát nové věci a zjistili jsme, že se hudba stává rozmanitější a jiná, než byl ten původní přímočarý crust. Nějakou dobu jsme jenom zkoušeli tak, abychom stále měli ten hardcore říz a šli o krok dál, bez ztráty naší identity. Nějaký čas to trvalo, než jsme napsali nový materiál. Potom nějakou dobu trvalo nežli jsme našli Relapse a oni měli zájem to vydat. Byla to těžká doba, ale jakmile jsme se dostali do studia, tak se to zlepšilo.

Proč z kapely odešel původní zpěvák Jeppe? Bylo pro kapelu těžké tě do ní dostat?

Svým způsobem to bylo jednoduché, protože vše začalo jedním menším turné po Švédsku. Tohle turné už bylo sjednané, ale nemohli ho odjet. Tak mě jako kamaráda požádali, jestli bych s nimi mohl jet jako dočasný zástup, a bylo to skvělé. Kapela cítila, že se děje něco nového, s novou atmosférou bez stížností, kdy jsou všichni nadšení. Pak se ukázalo, že Jeppe už má toho koncertování dost a myslím, že se prostě vytratil a já se tak nějak objevil. Nebylo to nic velikého a všichni jsou stále dobří přátelé bez jakýchkoli problémů.

V té době jsi byl ve SKITSYSTEM. Pomohlo to k tomu dostat se do DISFEAR?

Ano, myslím si, že se jim vokály ve SKITSYSTEM líbily. Napadlo nás, že by bylo dobré zkusit si v DISFEAR zazpívat a jelikož jsme měli společné přátele, tak to bylo snadné.

ÉRA MISANTROPIE

Album Misanthropic Generation má mnohem čistší produkci, než jeho předchůdce. Nemyslíš, že to nějaké vaše ortodoxní fanoušky odradilo?

Spíše si myslím, že to bylo obráceně. Možná snad i crustovým punkerům se ty stejné postupy oposlouchají a tak žádné problémy opravdu nemáme. Tohle album bylo napsáno velmi dobře. Starým fandům crust punku se líbí stejně jako MOTŐRHEAD, který se líbí i nám. Navíc se líbí i metalovým fanouškům, jelikož jsme se upsali Relapse a normálním hardcore fans se to líbí také. Vlastně jsme se tak trochu nejdříve obávali, ale poté jsme se opravdu začali cítit dobře.

Co se týče nového zvuku na Misanthropic Generation, vytvořili jste ho ve studiu nebo jste už s tím motőrheadovským rock-and-rollem přišli do studia?

Ano, ty skladby už tuhle strukturu měly před příchodem do studia. Chvíli nám to trvalo, než jsme je připravili, ale věděli jsme co chceme. Mieszko (Talarczyk, producent a zakladatel NASUM) byl tím, kdo je rozvinul do podoby v jaké jsme v té době zněli, ale stále trochu s tím starým zvukem s těžkými kytarami. Byla to dobrá kombinace mezi našimi nápady a nápady Mieszka.

Jaký význam má obal alba s rukou co drží nábojnici? Je za tím nějaká spojitost s náboženstvím?

Ne, to není. Je to spíše misantropický obrázek vlastní sebevraždy, ale s tou nábojnicí je spíše symbolický. Na CD je obrázek s lidskou hlavou, což je další téma proti lidstvu.

Vzhledem k sérii zabíjení na středních školách v Americe, nemůže se tohle téma, pro vás, stát problematickým?

Vím, že může být vykládáno velmi zvláštně, ale tohle sebevražedné téma jsem používal už s AT THE GATES. Velmi mě to zajímá, je to něco jako prohlášení k sebevraždě. Vždy rád říkám, že jsem misantropický humanista – mám rád lidi, ale s lidskou rasou mám problém.

Album vypadá jako koncepční. To byl úmysl nebo to vyplynulo během příprav?

Vždy se snažíme, aby všechno do sebe zapadalo, obzvláště texty. Snažíme se je propojit dohromady tak, že některá slova se prolínají skladbami a přirozeně je spojují. Zmíním název jedné skladby v textu jiné. Ale také atmosféra musí být správná, se správnou úvodní skladbou, od níž vycházíme. Vždy to tak děláme. Není to čistě koncepční, ale spíše aby to znělo jako album. Je důležité mít silné album, než různé skladby spojené dohromady.

Vaše texty jsou velmi dobře propracované s mnoha dvojsmyslnými významy. Myslíš si, že je lepší v textech vytvářet více významů?

Ano, je to lepší, protože v hardcore už bylo mnohé řečeno. Čím více jsi přímý, tím je skladba méně zajímavá, aniž by musela být horší. U poslechu skladeb se musíš trochu zamyslet – „Co tím asi chtěli říci?“ – a potom ti to zůstane na paměti déle. Tím, že se musíš zamyslet se k tobě ta myšlenka lépe dostane, protože každý potřebuje intelektuální stimulaci k učení. Sám jsem učitel a vždycky myslím deduktivním způsobem.

V jaké škole učíš?

Nyní zrovna tři roky studuji, ale pracoval jsem jako učitel pro žáky ve věku 12-16 let v oblasti sociálních věd, jako jsou ekonomika, psychologie nebo historie. Neměl jsem ale univerzitní kvalifikaci. Takže příští generace (mých studentů) bude ve Švédsku více radikální (smích).

LIVE THE STORM

Zpátky k muzice. Jaký textový koncept jste připravili pro nové album Live the Storm?

Je to více významových úrovní a některé skladby na sebe navazují. Celková myšlenka, včetně názvu a atmosféry desky, by měla být více pozitivní (nežli u předchůdce Misantrhopic Generation). Mám rád skladby, které jsou opravdu negativní, a přestože mnoho z nich je opravdu negativních, tak titulní skladba má pozitivní text. Pokud si tu desku poslechneš a inspiruje tě, tak by tě snad mohla přimět k tomu, něco v životě udělat. Album se jmenuje Live the Storm a je o skupině lidí jako jsou punkeři nebo metalisté, kteří si neustále stěžují na celý svět. Žijí v něm a věří, že se s tím dá ještě něco dělat, takže je to snad taková oslava lidského nadhledu.

Je to koncepční deska?

Ne to není, ale jsou na ní různá témata v různých skladbách, jako je třeba materialismus v jedné z nich. Jiná se zabývá povrchností, jakože vnější vzhled člověka je důležitější (nežli charakter). Ale všechna ta různá témata, na která si v textech stěžuji, se váží k titulní skladbě s tím, že se s těmi všemi průsery dá stále něco dělat. Doufám, že to bude více inspirativní album než Misanthropic Generation.

Kde album budete točit?

V srpnu jedeme do studia Dodge City v Bostonu, abychom ho nahráli, ale už máme nahraná dema abychom věděli dopředu, s čím tam jdeme. Máme už připravených osm věcí a vypadá to velmi dobře, jelikož už máme plán.

A jaký plán máte dále? Kdy deska vyjde, ještě letos?

Ano, buď ke konci roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Probíráme to s Relapse Records podle jejich možností, ale ihned jakmile album nahrajeme, pojedeme krátké turné v Americe, když už tam budeme nahrávat. Jiné plány zatím nemáme. Příští léto bychom rádi jeli kratší, dvou nebo třítýdenní turné, nebo možná dvě evropská a dvě americká kratší turné, kvůli studiu a omezeným časovým možnostem.

AT THE GATES

Je velmi obvyklé, že v dnešní době vzniká spousta reunionů úspěšných kapel. Ptají se tě, jako bývalého zpěváka, na obnovení AT THE GATES?

Velmi často. Ale všichni se věnujeme svým věcem. Jsme všichni šťastní, že děláme to co děláme a jsme nyní přátelé. Dohromady už nehrajeme a možná je to tak lepší.

Takže reunion AT THE GATES nevidíš jako realistický?

Sám nevím, ale kdo ví? Možná za rok nebo za dva, ale nikdy nevíš, protože jsme přátelé a hovořili jsme o tom. Je kolem nás více tlaku udělat to a myslím si, že by to bylo fajn, kdyby se to stalo. Lidi na to ale nejsou připravení, jinak by to brali jako hotovou věc. Dnes je tady spousta mizerných reunionů a dost se bojím, abychom se takovým nestali. To rozhodně nechceme udělat.

Ještě jednu otázku k AT THE GATES. Poslední album The Slaughter of the Soul bylo velmi úspěšné a je do dnešních dnů citováno hudebními časopisy jako skvělá deska. Přesto jste se rozpadli a ty jsi nakonec skončil v DISFEAR. Jaké byly důvody rozpadu?

Důvodem byly hudební rozdíly a také ten tlak mezi námi. The Slaughter of the Soul bylo kompromisem mezi hardcore vlivem (mnou) a metalem s více melodiemi. To je důvod, proč je to agresivní album s krátkými skladbami a hudebními texty, ovšem stále melodické. Takže je to sice dobrá kombinace, ale těžce vybojovaná. Přestože to byl dobrý názorový boj, došli jsme k názoru, že naše další album vymyslíme už jen stěží. Neuměli jsme si představit, kdo by mohl příště vyhrát a na album si prosadit svou. Jeli jsme mnoho turné po dobu více než jednoho roku a potom pod tlakem nové album nahrávali . Bylo to dobré, nebo lepší? Nevěděl jsem, jestli bych vůbec mohl další skladby dělat takovýmhle způsobem a tak bylo přirozené kapelu rozpustit. Pro nikoho to problém nebyl, jelikož jsme se vůbec nedohadovali.

UFFE CEDERLUND

Zpátky k DISFEAR. Vzali jste do kapely Uffeho z ENTOMBED jako velmi známého kytaristu. Myslíš, že nějak ovlivní váš zvuk vzhledem k poslední desce?

Ano, všichni členové kapely mají na náš styl vliv. Za prvé máš kytarový zvuk, který je opravdu jedinečný. Už tak hrajeme dva, tři, pět let a tak víme. Uffe ví jestli má to správné zabarvení kytar nebo melodii a to hodně pomůže. A jelikož skládá hudbu, tak skládáme dohromady. Předtím přišel se všemi riffy hlavně Bjorn a pak jsme je všichni dávali dohromady. Teď už sám ani nepoznám jestli s tímhle přišel Bjőrn nebo Uffe, jelikož s tím přijdou spolu. Má na nás dobrý vliv, jelikož je velice zkušený. On vždy, už předtím říkal v rozhovorech, a nevím jestli sis toho někdy všiml, ale když se bavili o metalu a o ENTOMBED tak vždy říkal, že ENTOMBED je punková a hardcoreová kapela. Pro něho skutečně je. Lidem se to asi může zdát podivné, že to takhle říká, ale on vždy považoval ENTOMBED za hardcoreovou kapelu s death metalovým zvukem a hardcore přístupem.

Uffe má rozsáhlé znalosti a skvělou sbírku hardcore nahrávek. Miluje hardcore a ví jak musí DISFEAR znít. To, že přišel do kapely neznamená, že bychom se stali metalovou kapelou. Zná naši historii a pokračuje v tom co děláme, ale přináší nové věci. Proto nám tak dlouho trvá napsat nový materiál na desku, neboť si na něm dáváme hodně záležet, aby byl perfektní. Můj názor je, že je těžší napsat jednoduchou a dobrou rockovou skladbu, nežli death metalovou věc s 23-mi riffy. Myslím si, že napsat komplikovanou death metalovou skladbu může kdokoli.

Přinesl si k vám svůj typický sound ENTOMBED. Jak se vlastně do kapely dostal?

Ten typický zvuk kytary si určitě přinesl a je to naprostá zeď. Je to perfektní. Jeho nástup do kapely byl dosti legrační. Byli jsme na turné s ENTOMBED a on se zeptal – vlastně ani nevím jestli se zeptal on nebo jsme se zeptali my – ale zahrál si s námi jednu skladbu naživo, jenom tak z legrace. Potom jsme si všimli, že se během zkoušky snaží odposlouchat další skladbu. Chtěl se naučit více a tak jsme si zahráli dvě skladby. Na konci turné už zahrál pět nebo šest skladeb. Potom jsme ve Švédsku jeli další turné s ENTOMBED a zeptali jsme se ho, jestli by nechtěl hrát celé turné jako sezónní kytarista. Moc jsme se bavili a bylo to skvělé. Moc jsme si to užili a poté jsme museli zkoušet bez ENTOMBED, jelikož jsme jeli jako hlavní kapela na turné do Finska. Zeptali jsme se ho jestli by chtěl jet. Odpověděl, že ano, ale pouze jako stálý člen kapely. My jsme řekli, tak dobře a bylo to vlastně snadné. A takhle se to prostě stalo.

Asi bych se měl zeptat Uffeho, ale jelikož jsi jeho dlouholetý kamarád, zeptám se tebe… Proč Uffe vlastně ENTOMBED opustil?

No, asi by na tohle měl nejspíš odpovědět sám, ale já to vidím, protože ho znám už od roku 1988. Myslím si, že s námi si užívá více zábavy, ale na tohle by měl odpovědět fakt on sám. Někdy je toho businessu v metalu až příliš, ale to je jenom můj pohled na věc. Budeš se muset zeptat přímo jeho, abychom nešířili nějaké drby.

Disfear (1992)
A Brutal Sight of War (1993)
Soul Scars (1995)
Everyday Slaughter (1997)
In Defence of Our Future,
Tribute to Discharge,
contributing the song "Realities of War". (2001)
Misanthropic Generation (2003)
Powerload (2003; 7", Throne Records)
Live The Storm (2008)

Současné složení
Tomas Lindberg - Vocals
Björn Peterson - Guitar
Henke Frykman - Bass
Marcus Andersson - Drums
Uffe Cederlund - Guitar

Dřívější členové
Jan Axelsson - Drums
Jallo Lehto - Drums (1989-1995)
Robin Wiberg - Drums (1995-1998)
Jeppe Lerjerud - Vocals (1989-1998)

www.disfear.com
www.myspace.com/disfear



Komentáře k rozhovoru:

Dosud nebyl vložen žádný příspěvek

Vložit první komentář?