Nechci se zbytečně ptát na historii, protože ji máte na svých webových stránkách popsanou, ale myslím si, že někdy od roku 2000 se stala poměrně zásadní věc. A totiž, že se začal hodně profilovat váš festival Brutal Assault. O tom na stránkách nepíšete a myslím, že málokdo ví, jak jsou vlastně rozděleny vaše role mezi distribucí a festivalem.
Ty, Shindy, jsi začal s distribucí , vydavatelstvím a potom k tomu přibyly i koncerty. Jaké je to aranžmá dneska? Jakým způsobem to vedete a jak vlastně funguje organizace labelu a organizace koncertů?

Shindy: Tak ony jsou to v podstatě dvě rozdílné věci, nebo takové dvě věci, které by se daly rozdělit. Label je jedna věc, koncerty jsou věc druhá. Samozřejmě jsou tak nějak drobně provázané, protože mezi tím neděláme nějakou čáru nebo zeď. Ale dá se říci, že label mám na starosti já a ty koncerty domlouvá Tomáš. O realizaci se tak nějak v rámci možností dělíme a staráme se každý o něco.

Tomáš: Tenkrát to vlastně celé začalo tím – a v určité fázi to nemá úplnou souvislost s Brutal Assaultem – že tady nebyly metalové koncerty, jako tu bývávaly. Protože nějaké agentury odešly a nějaké to prostě dělaly tak, že hrály pořád dokola stejné kapely. A navíc se tady hrálo málo. Nám se prostě povedlo do toho vkročit a udělat první koncert, což bylo v Rock Café ten MACABRE, SEVERE TORTURE a BROKEN HOPE. A vlastně od této doby se ty koncerty začaly jakoby realizovat víc pravidelně, ale toto přímou souvislost s Brutal Assaultem nemá. I když vlastně částečně taky, protože od té doby, kdy jsme začali být v kontaktu s těmi lidmi a agenturami, jsem mohl jakoby i dramaturgicky ten BA taky dostat dál.

Dá se tedy říci, že tu koncertní část promýšlíš Tomáši ty, zatímco Shindy se stará o vydavatelství a shání nové nápady co vydat a podobně?

Tomáš: Tak spíš si myslím, že to promýšlíme oba, a já se spíš starám o realizaci těch věcí. A na druhou stranu jsou to spojené nádoby, že prostě ty úlohy jsou nějakým způsobem dané a není to nějak velmi striktní. Prostě každej tam nějakou tu svou úlohu má.

Na začátku byla určitě zejména distribuce a tím to i celé začalo. Potom vydavatelství a festival Brutal Assault. Shindy, když se podíváš kam se to celé ubírá, co je dneska vlastně tou stěžejní nebo nosnou věcí? Je to pořád distribuce nebo Shindy Productions / Obscure Promotion už začíná spíš táhnout festival BA?

Shindy: No, ono se to dá těžko takhle bagatelizovat, protože pokud jde o to vydavatelství jako takové, tak kdysi dávno prostě frčely ve velkém kazety nebo vinyly a v dnešní době vydávat kazety je prostě holý nesmysl. Vinyly jsou opravdu otázkou pár sběratelů, kterých sice jakoby po celým světě nasbíráš pořád docela dost, abys něco mohl realizovat, ale jako dřív se tady vydalo EP v nákladu třeba 500 nebo 1000 kusů a rozprodal jsi ho v České republice, tak to je v dnešní době naprosto nereálný. V dnešní době, co se týká produkce, tak to jsou cédéčka a začínají české DVD, což je taky takový, doufám, zajímavý krok někam dále.

A jinak, pokud jde o tu distribuci, tak v podstatě to není takový, jako to bývalo dřív, protože tím, že byly ty kazety, tak si kapely nahrály nějaké demo a roztáčely kazety, ale v dnešní době jsou jenom cedéčka, což si ne každá kapela může dovolit. Na druhou stranu, internet je v tomhle obrovská věc, takže tím pádem ty kapely nepotřebují mít už přímo distributory, jako byli dřív Čurby, Martin Čech a tady tyhle lidi, kteří byli potřeba k tomu, aby se tahle muzika k těm lidem dostala. Dneska ti stačí píchnout MP3 na web a vlastně to je trošičku ten kanál, jak se ta muzika dostává k lidem.

Takže to bych řekl k té distribuci, že už to není to co dřív, není to ten model jako býval. V dnešní době se distribuce sestává z toho, že sem přivážíme tituly, které se třeba těžko shání, nebo pokud jsou k dostání, tak za trošku jiný peníze, než je nabízí někdo jiný. Ale distribuce jako taková, jako bývala třeba před deseti lety, tak v podstatě ten model přestal fungovat někdy tři, čtyři roky nazpátek. Začalo to, řekl bych, tím internetem - ten v tom hraje obrovskou roli.

Nemáš pocit, že internet začíná trošku přebírat roli těch CD? Někteří kritici říkají, že tenhle formát třeba za tři roky úplně ztratí svůj význam, právě ve prospěch internetu…

Shindy: Asi takhle brzo to nebude, ale stane se to.

Takže v delším výhledu s tím souhlasíš?

Shindy: Určitě ano, protože tam spěje ta nová generace posluchačů, kteří poslouchají možná trochu něco jiného, než my vydáváme. Tyhle lidi jsou prostě zvyklí si něco najít na netu a nezajímá je, že někdo to musí za nějaké peníze nahrát, postarat se o to a tak dál, aby to bylo vůbec poslouchatelné, aby to vůbec mohl na ten internet někdo dát...

Tomáš: Na druhou stranu, tady to je asi taky dost kulturní záležitost. Protože co já vím a co znám čísla třeba z Anglie, tak tam pořád stoupají i prodeje metalových cédéček. Takže nevím, kde se stala chyba, že dnešní česká generace, prostě tady to stahování hudby z internetu bere jako samozřejmost. A naopak v té Anglii nebo i v Americe, samozřejmě že do určitý míry to tam taky je, ale přesto tam je dost velká komunita lidí, kteří si muziku stále kupují. Takže je to jakoby nějaká kulturní záležitost. Ale každopádně globálně v celém světě, nevím jestli to médium úplně vymizí.

Shindy: Tak úplně nevymizí. Stejně tak jako nevymizel vinyl...

Tomáš: Určitě, ale snižují se jejich prodeje… Nicméně podle posledních informací na určitejch trzích prodeje rostou. Takže je to takový nejednoznačný.

Pojďme k festivalu Brutal Assault. Už předchozí ročník 2006 byl přímo fantastický, co se obsazení kapel týče a pro vás samozřejmě určitě i v návštěvnosti a vůbec, že se podařilo ho v takovém rozsahu uskutečnit. Nemáte obavu, zda jste nenasadili tu laťku s obsazením kapel strašně vysoko a že jste vyčerpali celou řadu velkých jmen? Co plánujete udělat pro příští rok?

Tomáš: Abych řekl pravdu, tak úplně takovou obavu nemám, protože si myslím, že je ještě dost kapel podobného ražení, které můžou na BA zahrát. Nicméně pravda je ta, že v horizontu několika let se začne stávat, že se kapely budou opakovat, protože celosvětově až tak obrovská nabídka těch kapel není. Nicméně věřím, že s dalším ročníkem jsme schopni dostát dramaturgického standardu letošního roku.

Jsou nějaké kapely, které by jste si na BA vysloveně přáli, ale je to zatím jen v horizontu vašich přání, protože finanční či organizační věci to zatím neumožňují?

Shindy: Tak určitě jsou takové kapely, ale je to spíše o tom, co si můžeme v daných podmínkách dovolit. Samozřejmě v Německu nebo jinde v zahraničí, kde prostě mají trošku jinou kupní sílu a můžou si dovolit jiné vstupné, jsou jiné možnosti, než u nás. Když porovnáš naše vstupné a vstupné podobného festivalu někde v zahraničí, tak je tam docela velký cenový skok, takže je to o tom. A pak je to taky o tom, co je rozumné si dovolit. Některé věci si můžeš dovolit, ale není to až zas tak rozumné z hlediska vyčerpání rozpočtu na jiné zajímavější kapely. Je třeba dát to dohromady tak, aby to bylo zajímavé, a aby sis nevypráskal rozpočet.

Tomáš: Máme nějaké koncepce a rozhodně se chceme jakoby stylizovat, nebo jít tím směrem, že když se nám podaří domluvit nějakého velkého headlinera, tak je to skvělé. Ale bylo by špatné, kdyby to bylo na úkor těch ostatních kapel. To znamená, že už by pro ně nezbyly žádný finanční prostředky. Tím pádem by se musel snižovat nějakej neřeknu, že standard těch ostatních kapel, každopádně už by na ně nezbylo tolik peněz a díky tomu by jakoby byl ten festival ořezaný a to není krok nebo směr, kterým bychom se chtěli vydávat.

Jaký typ festivalu je pro vás srovnáním? V České republice není žádný festival, který má, řekl bych, takhle specifický záběr. Obscene Extreme je samozřejmě úplně stylově specifický, Masters of Rock je zase úplně jiný festival. S čím se třeba vy, řečeno v uvozovkách, poměřujete?

Tomáš: Pro mě, jakoby vize obecně, je festival Fury fest, který probíhá ve Francii. Teď už se teda přejmenoval na Hell fest, nicméně roky 2005 a 2006 byly dramaturgicky poměrně zajímavý, a to je třeba ten styl, kterým bychom se chtěli ubírat. Rozhodně to chceme zachovat co nejpestřejší a myslím si, že to nikomu nemůže vadit. Pokud se někomu něco nelíbí, může jít na pivo nebo si dát chvilku pauzu, protože pochybuji, že je tam někdo, kdo uvidí všech sedmdesát, šedesát nebo padesát kapel. To je v podstatě nemožný - každopádně je tam vize nechat to co nejpestřejší a co nejzajímavější. Rozhodně hudebně zajímavý kapely.

Chcete BA rozvíjet i co do velikosti a postupného nárůstu návštěvnosti nebo byste rádi přivezli zajímavé kapely tak, aby to finančně vyšlo v nějakém omezeném rozpočtu a velikosti? Řekněme, stabilně tam mít návštěvnost jakou jste měli letos, i po další tři - čtyři roky, pokud se to dá takhle vůbec plánovat? Nebo pokud nemáte nějakou takovouhle vizi, možná je předčasný o tom mluvit…

Shindy: Samozřejmě my bychom byli rádi, kdyby ta návštěvnost nějakým způsobem šla ruku v ruce s dramaturgickým obsazením. Ale uvědomujeme si, že jsou nějaké limity a dělat takové skoky, jaké jsme udělali od loňska k tomu letošnímu, to nejde do nekonečna. A udělat takovýhle obrovský skok letos, to by znamenalo mít tam návštěvnost dvacet tisíc, a to je nereálné (tento rozhovor byl pořízen ještě před uskutečněním ročníku Brutal Assault 2007 v Jaroměři). Takže v těhle intencích vůbec neuvažujeme. Spíš držet standard dobře udělaného festivalu v rámci nějakých opravdu metalových stylů, které jsou samozřejmě odtud potud.

V těch stylech my nemáme aspiraci dotýkat se nějakých heavy metalových nebo speedových kapel. Jednak nám to není moc blízké a pak od toho jsou tady jiné festivaly. V rámci toho extrémnějšího metalu, neříkám toho nejextrémnějšího. To zase OEF je úplně jiný extrém, když to vezmu pomyslně tam, kde my se pohybujeme.

Takže v rámci tady toho udělat co nejpestřejší, nejzajímavější sestavu a potom je otázka kolik lidí to přiláká. Ale spíše vidíme, nebo máme nějaký odhad standardní návštěvnosti a v rámci toho děláme co nejpestřejší sestavu. Když na to přijde více lidí, budeme rádi, ale jde nám o to udělat zajímavý festival. Jestli na to přijde, já nevím, o tisíc lidí více nebo méně už není - samozřejmě to je důležitý, ale není to náš cíl. Chceme udělat dobře dramaturgicky obsazený festival a pokud to ti lidé ocení, tak je to super. Ale nehoníme se za nějakou metou, že chceme deset tisíc lidí a uděláme pro to maximum. To prostě není naše meta.

Jak jsou pro vás důležití zahraniční návštěvníci? Viděl jsem, že jste už měli reklamu v britském časopise Terrorrizer. Jelikož je pro vás český nebo slovenský trh možná omezený, je pro vás zajímavé rozvíjet a snažit se dělat marketing festivalu i v Německu, v Anglii a tak?

Tomáš: Určitě, ale hlavně co je nejdůležitější… Pořád si myslím, že jsme hudební fanoušci a ty kapely, které tam jsou, jsou kapely nám hudebně blízké a věřím tomu, že podobně naladěných může být i dost lidí. Čeho bychom chtěli dosáhnout je, být nějakým způsobem - já nevím jestli slovo „unikátní“ je na místě, každopádně dramaturgicky mít nebo vydobýt si místo i v rámci těch evropských festivalů. Protože třeba Wacken je dramaturgicky více orientovaný na ty speed a heavy metalové kapely. Samozřejmě jsou tam kapely, které hrají i u nás, ale každý festival se nějakým způsobem začleňuje a my bychom nějakým podobným stylem či krokem chtěli jít kupředu. Tím pádem si myslím, že i podobně smýšlející lidi jsou nejenom u nás v republice, ale i napříč Evropou. A věřím tomu, že daná sestava nebo daná vize může oslovit i tyhle lidi.

Poslední otázka co mě k tomuto tématu napadá - jaký typ kapel, respektive, jaké žánry pro vás nejsou na BA vhodné?

Shindy: Jak jsem už říkal, prostě ty heavy a speed metalové kapely. Jednak tomu nerozumíme a potom jsou tady od toho jiné festivaly, které jsou zaměřené na tenhle druh muziky. Tak nějak se do toho neženeme. Co se týká něčeho nepřípustného nebo něčeho takového, čeho se nechceme dotknout, tak to jsou nějaké nazi black metalové kapely, které opravdu nemíníme jakkoliv zavádět nebo přivážet sem, ať už v rámci BA nebo běžných koncertů, které děláme přes rok.

To jsi mi sebral moji otázku, kde jsem chtěl zmínit kontroverzního Varga Vikernesse, kterého brzy pustí z vězení v Norsku a je mi jasné, že z toho bude možná velký marketingový šrumec, co se týká BURZUM...

Shindy: Ono to není až zas tak zásadní, jakože bychom to vyloženě tlačili nějakým politickým směrem. To je prostě sféra, do které nechceme zasáhnout ani milimetr.

Je celá řada kapel, které jakoby mírně koketují s progresivním rockem jako třeba GOJIRA. Ale myslím, že do rocku se BA asi orientovat nebude...

Tomáš: Už jakoby ten samotný název festivalu tomu neodpovídal. Může tam být nějaká kapela, která částečně koketuje s rockem, řekněme třeba CARNIVAL IN COAL. Je to čistě metalová kapela? To je otázka. Není, ale měla svůj význam. To znamená, že BA svým způsobem vždy je nebo byl, a částečně chce nebo bude, nějakým způsobem avantgardní. Nicméně, rozhodně nějaký příklon k mainstreamu se očekávat nedá, nebo ta vize tady určitě není.

Sledujete nějaké trendy na české metalové scéně? Tak jako byla death metalová vlna, která šla dolů, po ní přišla vlna black metalu…
Třeba v časopise Terrorizer je to trochu viditelné, že světově se ten black metal vrací a některé kapely šly zase nahoru po tom, co black metal byl doslova úpadek. Sledujete i vy něco takového, ať už se to týká koncertní stránky nebo u toho, co lidi kupují v distribuci?

Tomáš: Ještě tady k té úvaze. Ona to je zásadní věc, protože tady jsou velké lokální rozdíly, že někde nějaký styl jde nahoru a v Evropě to takhle nefunguje. Leckteré kapely jsou specifické, že někde na ně přijde tisíc lidí, příklad AMON AMARATH v Německu před dvěma lety a tady na to samý turné a stejnou kapelu přijde 200. To znamená, že leckteré tyhle trendy nejsou jakoby globální a jsou dost lokální.

Shindy: Co týká nějakého českého trendu, tak já tady nic zásadního nepozoruji, mimo toho, že tady vzniká spousta a fakt hodně takových těch nu-metalových partiček. Tady tomu my až zase tak moc nehovíme, takže já ti tady asi kompetentně ani teď neřeknu, že to je prostě směr, kterým se to tady bude vyvíjet a těch kapel je fakt strašná spousta a je to taková ta generace internetových kapel.

Shindy, četl jsem ve tvém katalogu, který si dělal na jaře 2006, úvahu jestli má nebo nemá smysl dělat tištěné katalogy. Jak to vidíš dneska? Myslíš, že tištěné médium má dnes ještě smysl nebo už ho ta vlna internetu totálně přebíjí?

Shindy: Mně se to právě v úplný nahotě ukázalo u tady toho posledního tištěného katalogu, že opravdu v dnešní době 90 procent objednávek jde přes internet. Strašně mizivý podíl jsou objednávky na základě katalogu. Objednávka psaným dopisem je opravdu rarita. Jako dřív byla rarita, že přišla objednávka po internetu, tak dneska, když mi přijde objednávka v dopisu, tak si ji hýčkám. Protože to je opravdu třeba jedna z deseti. Ten podíl je tak malý a na druhou stranu náklady na výrobu toho katalogu relativně velké, že v podstatě vyrábět tištěný katalog v dnešní době pro mě celkem postrádá smysl. Možná to pobouří někoho, kdo nemá přístup na internet, ale další tištěný katalog nejspíš už zřejmě nebude.

Úplně poslední otázka na závěr pro člověka, který nikdy na BA nebyl. Co by jste takovému fanouškovi řekli, proč by se měl přijet na BA podívat? Je třeba něco specifického s čím si spojit ten výlet na festival? Já vím, že v Terrorizeru jste pro zahraniční fanoušky uvedli i odkazy na památky: „…udělejte si výlet do Čech a stavte se tady na metalovém festivalu.“

Tomáš: No každopádně já si myslím, že stejně především nejdůležitější věcí bude, jestli ho festival přitáhne dramaturgicky. Jestli někoho zaujmou kapely, cenově je to rozhodně mnohem přístupnější než ty západní festivaly, a v neposlední řadě už i nový festivalový areál v Jaroměři, by měl být velmi zajímavý pro lidi z venku, protože má i svoji historickou hodnotu. Myslím si, že to je právě ta věc, kterou asi na žádném jiném festivalu určitě nenajde.

www.shindy.cz
www.obscure.cz



Komentáře k rozhovoru:

počet příspěvků: 1              poslední: 27.01.2008 - 10:47:43

Zobrazit komentáře

Vložit komentář

---

Vomit     27.01.08 - 10:47     Uz jsem myslel,ze je to tu mrtve.Pekne poctenicko... Skoda,ze neni rec...