I když se vše původně jevilo tak, že tento již tradiční festival – dílo to dvou nejenom vzdáleností blízkých vydavatelství, se opět po několikáté v řadě obejde bez mé přítomnosti, nenadále naplňuji otřepané rčení, že když se naskytne možnost užitečné s příjemným spojit, je třeba toho využít a já si nenechávám tuto slibnou akci nakonec uniknout. Letošní Obscene Society Festival se již natáhl na plné dva dny, ale vzhledem k dalším povinnostem, vylučujícím navštívit oba dva, logicky volím pestřejší a bohatší sobotní program. Sobota v sobě ale skrývá ještě jedno velké lákadlo, a to v podobě láhůdky, švédské crust legendy DISFEAR, která to pro mě řeší naprosto jednoznačně. Tohle si přeci nemůžu nechat ujít a tak se už v sobotu, příjemně naladěn povzbudivými zprávami o povedené páteční části, nemůžu dočkat až dorazím do pardubického klubu Žlutý Pes. Již beznadějně zaplněné přilehlé uličky v okolí klubu auty návštěvníků a s tím i spojené menší trápení s hledáním fleku k zaparkování, dávají tušit, že účast bude dnes opravdu hojná. O tom se přesvědčuji hned při vstupu do klubu, jehož venkovní prostory jsou již zaplněny. Díky počasí, které festu přeje, nejsou všichni fanoušci nacpáni ve vnitřních prostorách a tak i přes odhadem asi 500 hlav, se člověk může pohybovat docela volně, bez pracného prodírání davem.

S tím, že nestihnu úplný začátek akce, jsem počítal už předem a tak přicházím na vystoupení SEE YOU IN HELL, ochuzen pouze o první dvě kapely RISPOSTA a LAHAR, neboť další původně avizovaná kapela LYCANTHROPHY, svou účast na poslední chvíli odřekla.

Vystoupení je už v plném proudu. Okamžitě registruji výborný zvuk a je mi jasné, že dneska to bude mazec. Každopádně hustý hardcore punk SEE YOU IN HELL je solidní uvítání, probíhající ovšem zároveň i s mnoha známýma, kterých jsou tu mraky a tak obligátní „Jak se vede?“ zní za chvilku jako z kolovrátku. Tudíž ze setu SEE YOU IN HELL nic nemám, snad příště. Následující grind core výplach GRIDE si ale již nenechám ujít a strhující představení ve výtečné formě hrajících GRIDE, sleduji s nadšením. A souhlasím i s jedním zde vysloveným názorem, totiž že jejich show je metalovější, než kdykoli dříve. Každopádně, pro mě jeden z vrcholů tohoto festu. Nato přichází psychopatická cháska ISACAARUM; sleduji však jen úvod jejich setu, protože máme s Ádou domluvený rozhovor s Tompou Lindbergem a tak mi jejich kompletní krvavá show uniká. Pro mě dalším vrcholem akce jsou THEMA ELEVEN, se svým pořádně temným a drsným pojetím emo hardcore. Měl jsem možnost vidět je poměrně nedávno a to mě svým strhujícím vystoupením doslova dostali. A rozhodně nezklamali ani dnes. Jejich show nebylo sice tak syrové a husté, ale naopak dostalo jakousi hypnotickou a emotivní hloubku. Skvělé vystoupení!

Následující ABORTION je old school grind core rubanice jako prase. Moc jsem z nich ale neviděl, takže se raději zdržím podrobnějšího komentáře. Ale pro grindera balzám na uši. AFTERBIRTH - mezinárodní spolek s domovem ve skotském Edinburghu, křižující momentálně naší vlast a přilehlé okolí, tak trochu zaostal za mým očekáváním. Poměrně dobré reference od kolegy z naší posádky, který je dělal před pár dny u nás, vzaly rychle za své. Přišlo mi to jako takový nerozehraný a neohrabaný hardcore/crust. A tak jejich nejzajímavějším songem zůstává nakonec cover od WOLFPACK. Také jsem nepochopil, proč kapela přestala hrát a odešla z pódia, když kytaristovi praskal struna, aby se na něj ale hned vzápětí vrátila. Správnej hardcore nepřestane hrát ani když hoří pódium! To hned také potvrzují následující DISFEAR, kteří po problémech s kytarovým aparátem odehráli jednu z posledních skladeb jen s jednou kytarou, aniž by ubrali ze své zuřivosti.

Ale to se už dostávám k samotnému vrcholu večera, švédským DISFEAR. Myslím, že k tomu není moc co napsat. Byla to naprostá bomba! Energické, zuřivé, precizní vystoupení, jehož páteří jsou skladby z posledního alba Misanthropic Generation. Odezva fans je naprosto adekvátní, pod pódiem se okamžitě dělá kotel a celou show provází zběsilý stagediving. Správná atmosféra, skvělá hudba, vynikající show! Mohutný švédský zvuk kytar dává crust rock´n´rollu DISFEAR naprosto vražednej náboj. Je evidentní, že kapela si toto vystoupení užívá a Tompa to v komentářích mezi skladbama Powerload, An Arrogant Breed, A Thousand Reasons, Never Gonna Last, The Horns dává i jasně najevo. Je nad slunce jasné, že musí následovat přídavek a tak crust punkový kolovrátek se opět rozjíždí, snad s ještě větší energií, než na začátku. K tomu již není třeba žádného komentáře, velké představení se vším všudy.

Celý festival zakončuje ostravská hc/grind bruska DISFIGURED CORPSE. K mé velké lítosti, bohužel, již spolek neuvidím. Náš řidič je evidentně tak unaven, že už mele doslova z posledního (hold den před tím se nevyplácí chlastat) a tak raději volíme, s ohledem na minimálně dvouhodinovou cestu, okamžitý odjezd. Sorry Hadgi, chtěl jsem domů dojet celej.

Sečteno podtrženo - tahle akcička se mimořádně povedla. Velkej dík Obscene a Insane Society za skvělý festival.