Už několikrát jsem si říkal, že bych nemusel psát reporty jen z velkých akcí, ale i z lokálních, tady u nás. Na to, že to je tady totální venkov, dějí se tu výborné akcičky, kvalitně obsazené, domácími i zahraničními kapelami a také na ně chodí dost lidí. Kdo tuší, že myslím Kawarnu ve Slavonicích, má i pravdu. Místní slavonická grind scéna, zde už delší čas pravidelně pořádá své siesty (zdravím Jondu a MMZ crew) a je to totálně skvělá záležitost, nejenom pro místní fans! V porovnání s nedalekými deseti a více tisícovými městy, jako je Jindřichův Hradec, Třebíč, Jihlava, Pelhřimov, kde se, alespoň podle mého povědomí, neděje vůbec nic, je to o to více šokující, že na takové vesnici valí grind a ještě se na něj chodí… Bohužel mi nikdy nějak nevyšlo, abych něco sesmolil, ale přesto nemusíte smutnit, o výlet do našich zapomenutých končin na místní drsné vrchovině stejně nepřijdete. Je tu totiž lokální akce, která nesmí chybět na stránkách The SUFFERING. A to akce ne ledajaká! Totální apokalyptické běsnění nejextrémnějších grind core spolků rozčeřilo ospalé vody jedné místní vesničky. Především sestava kapel byla absolutně smrtící a nevídaná nejenom na místní poměry. A pak to byl právě náš zin, kterej za tím vším stál, takže je vlastně povinností se o tom na našem webu zmínit Tak si pojďte přečíst jaké to je dělat heavy metal na vesnici ha, ha…..

Když jsem na konci léta neprozřetelně Čurbymu slíbil, že mu zajistím jeden koncert tady u nás na jihu, pro chystané tour švédů SPLITTER a M:40, ani vzdáleně jsem tenkrát netušil, jakej si na sebe pletu bič. Asi bych se na to hned ze začátku vysral a raději se zajel na SPLITTER v klidu podívat někam jinam. S pořádáním akcí jsem skončil kdysi dávno a neměl jsem nejmenší chuť s tím znova začínat. Původní nápad byl, aby kapely hráli právě na Kawarně, ale prostě to nějak nevyšlo a nikdo jiný, kdo by se toho ujal, k mámí prostě nebyl. A když na mě Čurby začal tlačit, jak to teda bude, nezbylo mi nic jiného, než akci udělat na vlastní triko a svému slovu dostát. Nutno podotknout, že jen z čistého fanouškovství právě ke SPLITTER a také díky tomu, že se našli další lidi, kteří do toho šli se mnou.

Naštěstí brzy jsme sehnali vhodný sál v jedné vesnici, strategicky položené nedaleko Slavonic i Dačic, a tak začínáme s prvními přípravami. Soupisku kapel doplňujeme o dvě české crustové úderky TOMORROW´S HELL z Otrokovic a mladíčky DISBEATLESS z nedaleké Jihlavy.

Měsíc před akcí však dostáváme lákavou nabídku na další dvě kapely. A to známé polské grind core veterány SQUASH BOWELS a další švédy AFGRUND. Mají na svém tour volný termín a chtějí si zde zahrát. Po chvilce váhání na to kývneme a i když se nám tím zvedne rozpočet, jdeme do toho. Neudělat tuhle akci, když se naskýtá taková skvělá možnost, by byl doslova hřích.

Tím ale asi tak končí věci příjemné a nastávají první komplikace a průsery. Odstartuje to telefonát již domluveného zvukaře s aparátem, který mi dva týdny před akcí v klidu oznámí, že nepřijede. Neuvěřitelná vojebávka! A ještě pár podobných bude následovat, ale o tom tady rozhodně psát nebudu. I přes tyto problémy se nám vše podaří úspěšně dotáhnout do konce a tak konečně nastává den D.

Akce pro mě netypicky začíná už v sobotu v deset dopoledne. Příprava sálu, baru, odvoz nástrojovky a bicích ze zkušebny, příprava jídla pro kapely, dovoz chlastu pro bar a nanošení všeho možného i nemožného do sálu, je docela makačka. Další kolo tahání nastává s příjezdem zvukaře. Když otevře dveře náklaďáku, proklínám sám sebe, proč jsem nevzal nějakého amatéra jen se čtyřma bedýnkama a mixem. Tohle budeme do sálu tahat hodinu. Naštěstí stačí jen půlka aparátu, takže druhou necháváme v autě. Ale i tak makačka…. V pět hodin jsem totálně vyřízenej a to se vlastně ještě nezačalo nic dít.

Doráží zbytek našeho crew a první kapely. Přes okno sálu vidím vedle dodávky a Volva se švédskými SPZ, partu po vesnici zmateně pobíhajících typů, hledajících sál. Tipl bych si, že to jsou první Švédi od Třicetileté války v téhle vesnici.

SPLITTER a M:40 jsou tady a asi moc nechápou, kam se to vůbec dostali ha, ha…. Konečně začíná šrumec a na mě doléhá první nervozita z obavy, jak to dneska večer dopadne. Zatím všechno jde jak má jít, bez jakýchkoliv problémů, ale ze zkušeností vím, že bez nějakého průseru se to určitě neobejde.

A ten v zápětí přichází. Zvukař mi oznamuje, že jističe na sále jsou slabý, takže nenahodí PA a nelze hrát. Polevá mě studený pot a začínáme žhavit mobily… Ale starosta vesnice odmítá cokoliv řešit s tím, že si musíme poradit sami. Fakt dobrák…Naštěstí seženeme ochotného známého elektrikáře, který to za chvilku zapojí „natvrdo“. Jen se modlím, ať nevyhodíme rovnou celou vesnici. To by byl definitivní konec!! Ale stojí při nás všichni svatí (nebo démoni?) a katastrofa se nekoná. Aparát hraje jak blázen… bude to dneska fakt mazec.

Padá ze mě sice obrovskej balvan, ale jsem pořád dost nervózní. Začínám mít obavy jestli sem vůbec přijdou lidi. Už dávno pouštíme dovnitř a na to, že za chvilku začínáme, tu jsou čtyři platící - z toho dva z Plzně(!!!) a jeden přijel s Barvákem. No, nic moc pocit, když si uvědomím, že rozpočet celé dnešní srandy je vyšší než moje měsíční výplata ha, ha…

Uklidňuju se tím, že tady lidi chodí o něco později, vzhledem k tomu, že na Kawarně se začíná běžně až po deváté…

Mezitím dorážejí kapely SQUASH BOWELS, AFGRUND a DISBEATLESS, které hned ženu na pódium a i když tady skoro ještě nikdo není, přesně o osmé začínají. Je tady šest kapel a nehodlám riskovat , že se bude hrát ještě ve tři ráno, kdy už budou všichni mrtví.

DISBEATLESS jsou mladá partička, takže alespoň hned nějaká tvrdá škola pro začátek. Každopádně se zdá, že jim to vůbec nevadí a spouští svůj, jak sami říkají „punk raw bordel“. Není to špatné, ale je vidět, že se na své nástroje spíše ještě učí. Na druhou stranu, někde se začít musí, no ne? Popravdě, nemám moc času je ani sledovat. Rychle domlouváme pořadí kapel. Je překvapující, že se to obešlo bez jakýchkoliv průtahů a dohadů. První pochopitelně začínají české kapely. Neočekával jsem však, že ostatní přijmou, bez jakýchkoliv protestů, hned náš první návrh pořadí. Neuvěřitelné!!!

Přesouvám se ke vstupu, protože začínají chodit lidi. Víceméně samé neznámé tváře a tak si uvědomuju, že lidičky dorazili opravdu ze širokého okolí. Z Třebíče, Pelhřimova atd.. díky lidi, díky. Stále počítám s tím, že dorazí především místní, silná grindová základna ze Slavonic, a tak mě už i chvílema opouštějí přehnané obavy z totálního průseru - že bude málo lidí. Dorážejí konečně i TOMORROW´S HELL a tak je hned od vstupu ženu směr pódium. DISBEATLESS mají svůj set velmi krátký a nehrají snad ani 20 minut, takže to vychází akorát.

TOMORROW´S HELL spouští hustej crust hard core válec se zpěvačkou za mikrofonem. Ale žádnej dívčí hlásek se nekoná… Místo toho zpěvačka spustí řádným chraplákem, za který by se nestyděl ani vokalista leckterého death metalového spolku. Valím oči a nechápavě kroutím hlavou. Celkově hodně slušný, ale bohužel právě tuhle kapelku mám možnost vidět ze všech nejméně, takže raději upustím od dalšího komentáře.

Během jejich setu začínají konečně dorážet místní a sál se nám začíná slušně plnit. Přestože jich dost přijelo už nalitých, bez keců platí a u vstupu nedělají obvyklé fígle jak se vyhnout placení. Evidentně se těší na akci, což je fajn. A u lidí, kteří grind core vůbec neposlouchají, je to až neuvěřitelný. Především jedna známá místní partička, která již z taxíku vystupuje spíše po hlavě, je pro mě šokující. Ani ne proto v jakém stavu dorazili - jedna místní figurka s trsem trávy na hlavě mě fakt pobavila. Asi tak nějak to muselo vypadat, když barbaři plenili starověký Řím. Vím, že většina z nich žádnej grind neposlouchá, takže velkej respekt, za to že sem přišli. Stále však, až na pár výjimek, zatím postrádám slavonickou scénu a začínám tušit, že pravověrná scéna nám na to hodila bobek. Ale to je už jiná kapitola…

Po trochu delší přestávce, kdy se přestavují bicí, nastupují první Švédi AFGRUND. A to je hned šleha jako blázen. Okamžitě je znát kvalita aparátu, hraje to jak víno a kapela do lidí pere nemilosrdně svůj osobitý grind crust. Výborné vystoupení! Na OEF jsem je prošvihl, ale tady si to alespoň chvilku užívám. Jejich styl sedí evidentně nejenom mě, ale i mnoha lidem, kteří zběsile paří pod pódiem a bohužel i za ním. Když je odtamtud vyhazuju, kroutím opět nevěřícně hlavou. U toho paření stíhají ještě zabalit jointa téměř na zesíku kytaristy. AFGRUND jsou zjevně překvapeni reakcí publika a odehrávají skvělou show. Mohutný, hutný, ale čistý zvuk, drtí sál. Lidiček je tu už opravdu dost. Tolik náctiletejch holčiček jsem snad na grind core koncertu ještě neviděl. Zdá se, že promo po dačickejch středních školách zabralo skvěle ha, ha…

Zatím se to vyvíjí opravdu slibně…

Tedy až na to, že spousta lidí je už jaksepatří najebanejch, ale vzhledem k tomu, že mnoho z nich už přijelo dost na močku, to zas tak překvapivý není. Přesto bych to takhle brzo nečekal. Hlavně se začínám modlit, aby se něco nesemlelo. Pár známých expertů tu vidím, ale až na nějaké obhroublé pořvávání to zatím jde. V tomhle tradičně vede známá ikona českého punku Kačer, který na všechny kapely řve, že jsou „fašisti“. Jen doufám, že nedorazí další místní celebrita Magor. Na tradiční striptýz na baru rozhodně nemám náladu. Ale slyšel jsem, že už ho snad nedělá ha, ha… Naštěstí tady není, jel asi na své kámoše TŘI SETRY, kteří hrají nedaleko v jiné vsi. Každopádně chlastá se řádně a podle vyděšených tváří Švédů vidím, že tohle asi ještě nezažili ha, ha…

Hrají Poláci SQUASH BOWELS. Jsem velmi překvapen v jaké sestavě. Jejich precizní old school grind core, kterým se poslední dobou skvěle prezentují je zde překopán jen do jakéhosi torza, které SB připomíná jen vzdáleně. Je to hlavně díky tomu, že chybí kytarista. Je tady jen basák a zpěvák Artur, který ale zde hraje na kytaru, a bubeník. A tohle klasické duo doplňuje sólový zpěvák, kterého angažovali jen na tohle tour. No, každopádně je to zajímavý, ale nějak jsem to nezkousl. Špatný to rozhodně není, čekal jsem ale přeci jenom něco jiného. Zvláště po výborné show, kterou předvedli právě před rokem na Kawarně. Opět z nich moc nemám, protože pobíhám neustále po jakémsi magickém trojúhelníku: vstup – bar - pódium - a tak podobně jako u TOMORROW´S HELL - nerad bych SQUASH hodnotil.

Během jejich setu se strhne na baru i menší potyčka. Než se tam ale stihnu dostat, je po všem a jen sbírám poraženého ze země. Jde o další známou místní figuru, zapadlou mezi prázdnými pivními sudy, která se mi už jen omlouvá. Nakonec to proběhlo v klidu a pro tento večer je to naštěstí všechno. Cestou zpět do sálu míjím první pár mrtvol, totálně nasračku týpci chrápou přímo na zemi v těch sračkách, který tečou po podlaze celýho sálu. Všude po zemi je vrstva piva, vypadá to tu, jako kdyby se rozteklo kluziště…

Dneska už se ničemu nedivím, hlavně doufám, že se na tom nikdo nepřizabije… Nastupují švédští crusteři M:40. Energická show rázně provětrává sál. Lidi si to užívají a mnoho z nich paří ještě víc, než na AFGRUND. Dochází i na první stagediving, a jestli ho tu někdy nějakej opilej sedlák nechtěně nepředvedl při tancovačce, tak je to na této vesnici poprvé vůbec. Celý set je výborný, nemám slov. Opět skvělý zvuk. Dva zpěváci na pódiu dělají peklo a je vidět že M:40 to tady rozjeli ve velkém stylu. Cizkrajov Mosh!!! Nezapomenutelný - to se musí vidět. Je to taky první kapela, kterou si konečně pořádně užívám. Vstup jsme už konečně zabalili. Kromě pár vesničanů, co čekali, až se přestane vybírat, už by stejně neměl kdo přijít. Nakonec tu bylo neuvěřitelných 150 platících, (dohromady s kapelama, lidma z guestlistu a crew asi 200 hlav) takže nebylo co řešit. Bylo už jasný, že to v klidu zaplatíme. Paradoxem je, že lidičky ze Slavonic a Kawarny (až na pár výjimek) vůbec nedorazili.

Po smršti M:40 se čeká už jenom na zlatý hřeb večera, a to stockholmský grind core rychlík SPLITTER, stavící dnes ve stanici Cizkrajov. Všechno prozatím probíhá svižně, takže i poslední kapela nastupuje ve slušném čase, něco málo po půlnoci. A hned se strhává totální peklo. Jestli M:40 byli smršť, tak tohle je hurikán, či přímo kataklyzma, jak říká Žízeň. Na tohle představení konsternovaně zírám. Je to totální hypergrindové peklo, při kterém se maximálně zmůžu na zírání s otevřenou hubou. Rychlost, síla a živelnost vystoupení SPLITTER je smrtící. Hraje se především z nové desky a kapela sklízí po každém songu nadšený aplaus. SPLITTER korunují své dílo zkázy dalším a dalším drtícím songem. Zdá se mi, že hrají teprve chvilku, ale najednou je konec. Škoda - dal bych si to ještě jednou, ale když si uvědomím, co mě tuhle noc ještě čeká a jak jsem totálně vyřízenej, mám hned po náladě.

Vyplácím kapely - lidí je dost, takže dostávají i něco navíc. Začínáme balit a rozebíráme si kapely podle toho u koho budou spát. Já tu ale musím zůstat až do konce, takže Čurbymu dávám instrukce a klíč od svého bytu, kde má spolu se SPLITTER připravené spaní. Na poslední chvíli se ještě komplikuje spaní pro AFGRUND, ale nakonec se to vyřeší a i oni odjíždějí spát.

Už ani moc nevnímám, když taháme PA zpět na náklaďák. Nakonec ani nevím pořádně jak, ale podaří se nám to odtahat všechno. Nějaký cizí lidičky nám s tím pomáhají, takže za to díky. Loučím se i se zvukařem a jdeme vyhnat zbytek lidí, kteří jsou ještě na sále. Tady už mi dochází veškerá trpělivost a i když už je bar zavřenej, lidem se pořád nechce vypadnout a musím po nich už doslova řvát, aby táhli do hajzlu a dojde i na strkanici. Konečně si dávám v klidu pifko, ale jsem už tak KO, že jen čumím do blba a sotva mluvím. Domlouváme se na zítřek , kvůli úklidu a odvozu věcí. Pár lidí má domluvené spaní na sále a už dávno chrní na pódiu, takže zamykáme a mizíme se alespoň na chvilku vyspat.

Taxík mě před barákem vyhazuje před šestou ráno, čímž jsem trochu zaskočen. Netušil jsem, že už je tolik. Jako by mi ten úplný závěr vypadl…

O osmé mě budí mobil. Je nějakej problém na sále, musíme hned do Cizkrajova. SPLITTER ještě spí, ale Čurby už je vzhůru a tak si dáváme rychlou kávu. Vypadám jako zombie, naštěstí můžu ještě mluvit.

Dorážíme do Cizkrajova. DISBEATLESS už jsou pryč a je tu jen Banán, kterej na nás čeká. Prej se tady hned ráno zjevila nějaká místní osoba a všechny vyhodila. Za chvilku se vše vyjasňuje a došlo prej k nedorozumění. No co, když už jsme tady pustíme se do úklidu.

Jsem ale totálně šokovanej stavem sálu. Takovej bordel jsem snad ještě neviděl. Celá podlaha je pokrytá nechutnou lepkavou špinavou hmotou, smíchanou s vajgly, kelímky a nejrůznějším bordelem. Chůze po sále připomíná procházku po obrovské mucholapce.… Děsím se nejhoršího a zamířím k záchodům.

Jsem překvapen - pánské jsou v klidu. O to hůř to ale vypadá na dámských, mám co dělat abych nepřihodil i svojí kosu. Obchází mě střídavě děs a zoufalství. Tohle nejsme schopni uklidit Vypadá to, jakoby tu právě proběhla apokalypsa.

Zčista jasna se zjevuje jakási důchodkyně, která se ochotně nabízí, že to, za směšnou cenu, uklidí. Okamžitě vytahuji pár stovek a prchám pryč, aby si to náhodou nerozmyslela. Ona se, k mému údivu, naopak s mohutnými díky ihned vrhá na úklid. Celkem jí lituju - tohle bude uklízet snad několik dní.

Balíme a pomalu odvážíme svý věci. Kluci odjíždějí hned s první várkou na zkušebnu a já zůstávám uklízet bar. Když už nemám co dělat, poflakuju se po sále a z okna se bavím provokováním křesťanské mládeže z fary hned v sousedství sálu. Poznávám pár týpků, co včera opruzovali u vstupu. Když je vidím, jak se s širokými úsměvy loučí s farářem, tak mi ty sračky za mnou už nepřijdou až tak hrozný a jdu pomoct obscénní bábě odsunovat stoly, aby pod nima mohla vytřít. Několikrát mi volá Čurby, že SPLITTER a M:40 už musí odjet. Mrzí mě, že nemám možnost ani se s nima rozloučit. Co se dá dělat, když jsem zasekanej v týhle díře.

Kluci se tu musí ještě několikrát otočit a mě se zdá, že to nebere konce. Domů se dostávám až odpoledne. To už jsem ve stavu, kdy nevím jestli spím či bdím.

Závěrečná tečka této výborné akce ale nastává až v pondělí, kdy platíme poslední účty za chlast a sál. A přichází, jak jinak, než v podobě velmi hořké tečky, kdy na nás při placení sálu na Obecním úřade čeká opět podraz. A nejde o nic míň, než o prachy. Chtějí daleko víc, než bylo původně domluveno. Nemáme sílu se hádat a krvavé prachy zaplatíme.

O zbytek výdělku se nám postarali AFGRUND. Po všech těch peripetiích právě z jejich ubytováním, to dovršují tím, že u známé kde spí, propálí koberec. Dostává to co ještě máme a tak na The SUFFERING ve finále nezbyla ani koruna.

Přes tyto i další nepříjemnosti jsem ale naprosto spokojen. Povedla se nám výborná akce, která bezesporu stála za to. Kdo tam nebyl, může jen litovat. Pár lidí mě sice hrubě zklamalo, ale o to víc oceňuju ty, kteří mi s celou akcí a její přípravou nezjištně a z nadšení pomohli. A to má pro mě mnohem větší význam.

Velkej dík patří kapelám, že přijely a skvěle zahrály.
Díky všem lidem, kteří na tuhle akci přišli, za jejich podporu.
A především dík celé naší crew: Sobimu, Pačísovi, Banánovi, mé drahé polovičce, Čurbymu, Vikymu, Slepýmu, holkám za barem a všem, kteří nám jakýmkoliv způsobem helfli, za jejich obětavost a nadšení!
Díky!



Komentáře k reportu:

počet příspěvků: 2              poslední: 12.12.2007 - 10:10:04

Zobrazit komentáře

Vložit komentář

---

Z, Ch, J - Reakce    12.12.07 - 10:10    Zdar, takže na tuhle recku prostě musím reagovat. Myslím, �...

jonda - 666    30.11.07 - 10:45    Zdar chmeldosi...dobre se to cte ale este lepsi kdyz si to vyba...